žákyně o akci Royal Air Force napsaly..

Beseda o letcích RAF

15. 9. 2022 jsme se my, 8. A., společně s 8. B., oběma devítkami a dvěma páťáky, kteří se zajímají o dějepis, vypravili do ševětínského kina. Naše třída tam šla s tím, že nám tam bude nějaký pán dvě hodiny vyprávět něco o druhé světové válce, o letadlech a technice, a že to asi bude nuda, ale pořád lepší než se učit. 

Dorazili jsme tam, usadili se a beseda začala. Onen pán se nám představil jako bývalý kantor na Karlově univerzitě a už jen to udělalo celkem dojem. Nicméně začátek přednášky kompletně vyvrátil všechna naše očekávaní. 

Přednášející o tom zjevně něco věděl a před publikem nestál poprvé. Cestu československých pilotů Evropou popisoval, jako by ji sám absolvoval, stejně jako jejich působení v britském letectvu RAF (Royal Air Force), a obohatil ji o příběhy některých letců. Myslím, že už nemusím dál popisovat, jak poutavá beseda byla, stačí jen fakt, že zabavila čtyři třídy puberťáků na dvě hodiny. Občas jsme se zasmáli (např. během názorné demonstrace vojenské strategie, během níž hrál letadlo sám kantor), jindy nám zase tuhla krev v žilách z toho, co se tam dělo každý den. 

Je známá věc, že druhá světová válka byla strašná, ale nikdy bych si pod slovem „strašná“ nepředstavila tohle.

A co jsem si z přednášky odnesla? Že dějepis se neučíme protože prostě proto, ale kvůli takovýmto lidem, kteří trpěli v plamenech, v nacistických výslechových celách, na pohřbech lidí, kteří pro ně znamenali celý svět, a to jen proto, aby je pak komunisté zavřeli do věznic a poté potichu zemřeli v malém bytečku uprostřed ničeho. Tohle všechno ve mně rezonovalo ještě zbytek dne.

Osud je šmejd a na lidi, kteří se od něj nechali semlít nejvíc, jen pro štěstí nás ostatních, by se nemělo nikdy zapomínat.