školní výlet 5.B

Ve čtvrtek dne 20.6.2024 se vydala třída 5.B s paní učitelkou Novotnou a asistentkou pedagoga slečnou Šutkovou na školní výlet s exkurzí. Vyjeli jsme autobusem z Ševětína na Borek, odkud jsme pěšky kolem lesa a pole pokračovali do Hrdějovic. Po cestě jsme se inspirovali modrými chrpami, které chtěli někteří namalovat na hrnčířské výrobky. Mířili jsme totiž na exkurzi do Hrdějovické keramiky, která je proslulá nejen po České republice svými modrobílými keramickými výrobky. U vchodu nás již vítal provozovatel firmy pan Malena. Nejprve jsme si mohli s nadšením pomalovat hrnečky, talířky a podkovy, odvážnější si vyzkoušeli i barevnou linku tenkým štětečkem na tzv. „káče“, na kterou byla potřeba značná dávka trpělivosti. Velmi zručná zaměstnankyně paní Benáková nám byla nápomocná, když se nějaký tah štětečkem nepovedl a odstranila ho navlhčenou houbičkou. Asi po hodině naší tvorby jsme se mohli jít podívat na technologii výroby keramiky. Viděli jsme, jak se hněte hrnčířská hmota, která je složená z několika druhů jílů s příměsí kaolinu (ten se donedávna těžil v nedalekém lese), dále jak se promíchává a nanáší glazura a nakonec jak funguje pec. Po výpalu v pecích jsou výrobky velmi tvrdé a po poklepání zvoní, jejich kvalita je výborná a prý vydrží desítky let. Všichni jsme byli v úžasu, když jsme mohli nahlédnout pod ruce zručných malířek, které malovaly květinové (hlavně čekankové) vzory, jeden jako druhý. Pro většinu z nás bylo překvapením, jak je ruční výroba keramiky složitým procesem.

Úsilné byl náš další pěší cíl. Zvídaví žáci se ptali, proč nese tato obec roku 2014 také název Voselno. Vysvětlení dostali poté, co jsme měli možnost pohladit si oslíka nedaleko od návsi, který je vyobrazen ve znaku obce. Obec Úsilné leží v Lišovském prahu, který se vlivem svého geologického původu stal zdrojem mnoha nerostných surovin, především zlata a stříbra. Historie Úsilného je s hornickým revírem pevně spojena, a to Eliášovo dědičnou štolou. Nasadili jsme si helmy, ochranné obleky a vybavili jsme se baterkami, zajímavá prohlídka právě této štoly mohla začít. Vzrušující podzemní trasa byla dlouhá 350 metrů. Po cestě, kterou jsme absolvovali po chodnících, jsme pozorovali stropy štoly, které zdobila krápníková brčka a sintrové polevy. Na denní světlo jsme opět vyšli po schodech rotundou na konci obce.

Docela nám vyhládlo, a tak nám paní učitelka objednala pizzu, kterou jsme s chutí jedli v altánu u dětského hřiště. V parném dni nám přišla vhod vychlazená voda právě z Eliášova pramene, kterou jsme se osvěžili a také se s ní zásobili na cestu do Hrdějovic, odkud nám odjížděl vlak do Ševětína.

Den jsme zakončili spaním ve škole s projektem „Malíř“, malovali jsme na plátna abstrakce. Všichni jsme usínali plni zážitků. (fotografie)

Ing. Mgr. Bc. Lucie Novotná, Lucie Šutková a žáci 5.B