Terénní a badatelská výuka ve Veselských pískovnách 2026

Na závěr školního roku se žáci navštěvující přírodovědný kroužek a kroužek robotiky zúčastnili celodenní terénní a badatelské výuky v oblasti Veselských pískoven. Na místo jsme se dopravili vlakem, který jsme využili i při zpáteční cestě. Během krásného slunného dne jsme pěšky urazili přibližně 12 kilometrů, a kromě samotného bádání jsme si tak užili i pobyt v přírodě a společně strávený čas.

První zastávkou byla Horusická pískovna, kde jsme měli jedinečnou možnost nahlédnout přímo do procesu těžby písku a štěrkopísku. Dozvěděli jsme se řadu zajímavostí o geologické historii této oblasti, která se začala utvářet již v období druhohor. Součástí programu byla také diskuse o tom, jak těžba ovlivňuje krajinu a proč je po jejím ukončení důležitá rekultivace. Žáky překvapilo, že obnova jednoho hektaru vytěžené krajiny stojí přibližně 170 tisíc korun.

Pozornost jsme věnovali také rostlinám a živočichům, kteří jsou na pískovny a písčité prostředí specificky vázáni. Seznámili jsme se například s mravkolvem obecným, jehož larvy vytvářejí v písku charakteristické lapací jamky. Typickou dřevinou tohoto prostředí je borovice lesní a ve vysokých písčitých stěnách si svá hnízda budují kolonie břehulí říčních, které zde nacházejí ideální podmínky pro rozmnožování.

Další část dne jsme strávili průzkumem biotopu Veselských pískoven, kde jsme sledovali druhy rostlin a živočichů vázané na toto specifické prostředí. Součástí programu bylo určování jednotlivých druhů a zaznamenávání zajímavých pozorování.

Velký zájem vzbudil odchyt hmyzu metodou smýkání na okraji louky pomocí entomologických síťek. Žákům se podařilo pozorovat například babočku paví oko, přástevníka hluchavkového, běláska lučního a žluťáska řešetlákového. Kromě motýlů jsme zaznamenali také řadu brouků z čeledí nosatcovitých a střevlíkovitých a mnoho dalších bezobratlých živočichů.

Pozorování však neprobíhala pouze na loukách. U vodních ploch jsme měli možnost sledovat také ryby, především cejny, a v nedalekých tůních jsme se zaměřili na obojživelníky. Podařilo se nám odlovit a určit skokany krátkonohé i skokany zelené. Zajímavým zážitkem bylo pozorování jejich rozmnožování. Žáci si mohli prohlédnout pulce, které jsme poté opět šetrně vrátili zpět do jejich přirozeného prostředí. Velkou pozornost vzbudila také žabí vajíčka ukrytá ve slizovité hmotě, která je chrání před predátory i nepříznivými vlivy okolního prostředí.

Příroda nám připravila i několik nečekaných objevů. Našli jsme svlečku užovky, která nám připomněla přítomnost plazů v této lokalitě. Nad vodními plochami jsme pozorovali řadu volavek a nechyběly ani kachny divoké, které jsou pro místní mokřadní prostředí typické.

Nasbíraná data budeme v následujících dnech digitálně zaznamenávat a na poslední hodině kroužků je využijeme ke statistickému a grafickému zpracování. Žáci si tak vyzkouší nejen práci terénních biologů, ale také základní postupy vědeckého zpracování získaných údajů a jejich prezentaci pomocí moderních digitálních technologií.

Akce byla příjemným propojením přírodovědného bádání, praktické výuky v terénu a práce s daty. Zároveň nabídla žákům možnost poznávat přírodu přímo v jejím přirozeném prostředí, rozvíjet své pozorovací a badatelské dovednosti a uvědomit si význam ochrany rozmanitých přírodních stanovišť i odpovědného přístupu člověka ke krajině. (fotografie)

Ing. Mgr. Bc. Lucie Novotná, Mgr. Michaela Tušlová a žáci přírodovědného kroužku a kroužku robotiky